Digitální reproduktorovou výhybku používá většina studiových monitorů a digitální řešení nabízí například i známý německý HiFi výrobce Nubert:https://www.nubert.de/nupro-x-rc-aktiv-serie/699/.
Pro amatérskou stavbu je nabízen například https://www.soundimports.eu/en/minidsp-2×4-hd-boxed.html , který bsahuje i USB DAC:
Kupovat nevyzkoušenou věc se mě ale nechtělo, a tak jsem nejdřív zkusil použít starý PC s vícekanálovou zvukovou kartou PCI Xonar DX. Fungoval i starý SoundBlaster SB0410 za 200 Kč, z novějších USB by měl vyhovovat např. Xonar U7.
Další zesilovač jsem nekupoval, mám totiž starý 5+1 AV receiver (konkrétně Yamaha RX-430RDS) s přímými vstupy pro koncové zesilovače, které nejdou přes různá “CINEMA” vylepšení.

Větší problém jsem měl s nalezením vhodných programů pro digitální výhybku, další filtry a zejména pro jejich propojení. Ve Windows jsem kdysi používal Virtual Audio Cable, viz http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=19471, ale nebylo to stabilní. V linuxu jsem poměrně rychle zprovoznil Jack Connection Kit (virtuální kabely pro propojení SW komponent) + Calf Studio Gear (cca 30 audio komponent, např. 2 až 4 pásnové výhybky). Používám linuxovou distribuci Lubuntu, poněkud starší popis instalace je na: https://premsvo.wordpress.com/lubuntu-instalace/ , zkouška digi výhybky Xover na https://premsvo.wordpress.com/lubuntu-audio-testy/ .

Schema mého systému je níže (ten obrázek reprobeden jsem převzal). Pokud se používá externí zdroj signálu, tak se musí propojit System capture_1+2 s Analyzer_in_l+r. Pokud se používá interní zdroj v PC, tak mám nastaveno automatické propojení Analyzeru s přes Alsa-Jack.rawjack. Podle potřeby ještě spouštím digitální záznamník QJackRcd, který se musí napojit tam, kde chci snímat datový tok. To také není znázorněno a používám to např. při digitalizaci LP a kazet.

Používám repra SB16pfc25 + ND25FW v 20l BR, která mám u PC, podrobněji na https://premsvo.wordpress.com/aktivni-repro-sb16pfc25-nd25fw/ . Repra do beden mě stála cca 3000 Kč včetně dopravy, ostatní věci jsem měl. Zádné výhybky v bednách nejsou, místo ochranných kondenzátorů před výškáči jsem použil odpory 4 Ohm/5W.

Rozdíl ve zvuku je překvapivě velký, hloubek je víc než dost, u některých nahrávek je musím omezovat. Strmá LR8 výhybka (48dB8/Oct) umožnila snížit dělící frekvenci až na 1523 Hz a ty vyšší středy jsou nyní znatelně jasnější. Frekvenční charakteristika je přitom prakticky stejná, ale je rozdíl, když stejný “tón” hraje 1″ kalota ve zvukovodu nebo 6″ středobas.

Dlouho jsem váhal, zda se mám pustit do tohoto málo vyzkoušeného experimentu. Ale stálo to za to, jsou to zatím nejlepší regálovky, co jsem kdy měl. Pokud by měl někdo zájem, nabízím možnost poslechu a porovnání u mě v Kladně, napište mě v tom případě na mail viz https://premsvo.wordpress.com/about/.

Popisované řešení na PC sice šetří peníze, ale je komplikovanější vzhledem k instalaci Linuxu. Pak by stálo za úvahu pořízení třeba i základního modelu miniDSP za 99.95€, který by měl zvládnout prakticky totéž.

%d bloggers like this: